FANDOM


Tiber Septim
314.jpg
Socha císaře Tibera Septima
Panovnické údaje
Titul: Tamrielský císař
Doba vlády: 2E 854 - 3E 38
Předchůdce: Cuhlecain
Následník: Pelagius Septim I.
Dynastie: Septimové
Životopisné údaje
Datace: *2E 826 - †3E 38
Pohlaví: Muž
Rasa: Nord
Rodina: Agnorith (bratr)
Pelagius Septim I. (vnuk)
Kintyra Septim(neteř)
Herní údaje
Výskyt: Knihy, historie a různé zmínky

Tiber Septim (2E 826[1] - 3E 38[2]) známý také jako Talos, Hjalti, Drakorozený nebo Ysmir byl zakladatelem Tamrielské říše a dynastie Septimů, vládnoucí od roku 2E 854 až do své smrti roku 3E 38.

Svůj strmý vzestup k moci zahájil Tiber Septim jako generál císaře a krále Cuhlecaina. Ještě ve službách Cuhlecaina sjednotil Tiber Septim celý Cyrodiil a po jeho smrti roku 2E 854 sám nastoupil na císařský trůn. Dobyvačné války císaře Tibera vyvrcholily roku 2E 896 sjednocením celého Tamrielu do jedné říše a vyhlášením nové třetí éry. Tiber Septim vládl osmdesát let a je považován za nejmocnějšího císaře v celé historii. Po své smrti byl císař, který ovládal hlas, prohlášen jako Talos bohem. Božský Talos zaujal místo vedle dalších osmi bohů.

Životopis Editovat

Časný život Editovat

Původ a mládí Editovat

Tiber Septim se narodil okolo roku 2E 826 na Atmoře. původně se jmenoval Talos, což v překladu znamená Bouřná koruna. Jako mladík se Talos přeplavil do Skyrimu, kde strávil své mládí mezi Nordy. Ve Skyrimu se Talos naučil umění hlasu - thu'um, a od zdejších náčelníků nordskému způsobu vedení války. Již jako dvacetiletý se Talos účastnil tažení proti Zapřísáhlým z Plání.[3] Hlavní bitva proběhla o Starý Hrol'dan a Talos zde jako vůdce nordských bojovníků dosáhl, ve spojení s falkreathským králem Cuhlecainem, oslnivého vítězství.[3][4][5]

Proroctví Šedovousích Editovat

25.jpg

Jícen Světa, hora na kterou Talos vystoupil za Šedovousími

V době, kdy Talos válčil se Zapřísáhlými, dali Šedovousí (mistři hlasu) najevo svůj neklid. Šedovousí se chystali promluvit. Zděšení lidé vyklidili vesnice, které leželi v dosahu Šedovousích a prchali před blížícím se výkřikem. Cestou varovali Talose, který se jako neochvějný val vydal přímo na Jícen Světa, kde Šedovousí sídlili. Když Talos dorazil do Vyšného Hrothgaru, sídla Šedovousích na Jícnu Světa, sundal Šedovousím jejich roubíky. Šedovousí zašeptali Talosovo jméno a síla jejich hlasu otřásla samotným světem. Šedovousí Talosovi nastínili jeho cestu, bylo mu určeno stát se vládcem celého Tamrielu. Aby se mohlo proroctví naplnit, měl Talos cestovat na jih do Cyrodiilu, což skutečně také učinil.[3]

Cyrodiilský generál Editovat

Talos dorazil do Cyrodiilu krátce po bitvě o Starý Hrol'dan. V Cyrodiilu vládl téměř po celou druhou éru absolutní chaos. Nastala však nová situace. Rozhodující moc v zemi uchvátil Cuhlecain, původem člen colovianských stavů a král Falkreathu. Po zkušenostech ze Skyrimu Cuhlecain neváhal a brzy jmenoval Talose generálem a velitelem svých legií. Talos během svých vojenských tažení často používal svůj thu'um a děsil jím nepřítele. Během jednoho roku ovládli Cuhlecain a Talos polovinu původní Cyrodiilské říše, která byla rychle vnitřně zkonsolidována. Tehdy Cuhlecain vycítil svou příležitost a dobyl Imperial City, hlavní město druhé říše. Dobytí města umožnilo Cuhlecainovi přijmout císařskou korunu.[3]

Bitva o Sancre Tor Editovat

Proti obnovené Cyrodiilské říši však rázně vystoupili Bretonci a Nordové. Roku 2E 852 vpadla spojenecká vojska High Rocku a Skyrimu do Cyrodiilu a obsadila legendární město Sancre Tor a přilehlé osady a pevnůstky v Jerralských horách.[3][6]

313.jpg

Ruiny Sancre Tor, místa Tiberovy nejslavnější bitvy

Přesila nepřátel trpělivě čekala, až na ně Talos zaútočí. Když se dozvěděli o tom, že Talos uprostřed mrazivé zimy skutečně svolal armádu, byli radostí bez sebe. Nepřátelé měli výhodu, pevnost Sancre Tor se z jedné strany opírala o strmou horskou stěnu a byla považována za nedobytnou. Talos proti městu pochodoval v čele malé a špatně vycvičené a vyzbrojené armády. Když se Talosova armáda objevila v údolí pod městem, byli si nepřátelé jisti snadným vítězstvím. Nepřátelé proto nechali městskou citadelu jen slabě chráněnou a sestoupili do nižších pater pevnosti, aby zničili promrzlé a slabé cyrodiilské vojáky. Talos byl však vynikající stratég a zatímco se mu podařilo nepřítele vylákat z citadely, lstí se jí zmocnil. V pevnosti Talos zajal nordské velitele a šlechtice a donutil je ke kapitulaci. Mezi Nordy a Bretonci panovala nedůvěra a tak nordští zajatci snadno přešli na stranu Talose. Bitva o Sancre Tor se tak nakonec proměnila v rozhodující vítězství Talose. Bretonci byli snadno poraženi, zajati a ti nejvýznamnější z nich popraveni.[6]

Bitva o Sancre Tor je považována snad za největší Talosovo vítězství, generál tak obratně rozbil nepřátelskou alianci a překazil její chystaný vpád do Cyrodiilu. Nordští veteráni se navíc stali významnou posilou Talosovy armády a později sehráli rozhodující roli v tažení, které začlenilo colovianské državy do Cyrodiilské říše. V té době také Talos v Sancre Tor získal Amulet králů, který byl nalezen ve zdejší hrobce císaře Remana III.[6]

Císařská vláda Editovat

Nástup na trůn Editovat

01.gif

Cyrodiil v době nástupu Tibera Septima na trůn

33.png

Mladý Tiber Septim na rytině z druhé éry

Rozzuření Bretonci těžce nesli svou porážku a rozhodli se proti císaři a jeho generálovi nadále bojovat. Roku 2E 854 byl císař Cuhlecain zavražděn Zapřísáhlým, císařský palác byl podpálen, a Zapřísáhlému se dokonce podařilo podříznout hrdlo i Talosovi. Generál se však vypotácel z doutnajících trosek paláce, jednou rukou si držel hrdlo a v druhé ruce držel Cuhlecainovu císařskou korunu. Příslušníci legie při tom pohledu prý plakali. Talose zachránila jeho severská magie, ale jeho hlas byl od té noci mnohem tišší. Jeho slovo bylo již jen stínem slavného řevu, avšak stále byl schopen velet pouhým šepotem.[3] Talos byl posléze korunován císařským bojovým mágem Zurinem Arctusem na císaře a přijal cyrodiilské jméno Tiber Septim a severský výraz pro krále Ysmir.[3][5]

Konsolidace moci Editovat

Po nástupu na císařský trůn se císař Tiber Septim, v souladu s proroctvím, začal zabývat velkolepou myšlenkou sjednocení celého Tamrielu pod svou vládou. Cyrodiil se nacházel plně v jeho moci a dalším císařova expanze byla zamířena proti High Rocku a Skyrimu. Bylo to období chladnokrevné politiky v kombinaci s obezřetnou diplomacií a vojenskými manévry.[5] Zdá se, že tažení do Skyrimu probíhalo již roku 2E 855.[7] Dobytí Skyrimu a High Rocku umožnilo císaři další postup, tentokrát do Hammerfellu.

Pokoření Hammerfellu Editovat

02.gif

Hammerfell v dobách Tibera Septima

180.jpg

Ostrov Stros M'kai

V Hammerfellu nahrávala císařským plánům příznivá politická situace. Nejvyšší hammerfellský král Thassad II. byl roku 2E 862 zavražděn. Vraždu měli na svědomí příslušníci politické frakce Předků, kteří se také zmocnili hlavního města Sentinelu. Thassadův syn a korunní princ A'tor se rozhodl svého otce pomstít a plavil se k ostrovu Stros M'kai, kde se dopustil hrozivého masakru. Bezradní předci požádali o pomoc Tibera Septima, který vycítil svou příležitost vystoupil jako dědic Remanské dynastie a prohlásil, že je jeho povinností zasáhnout. Proti A'torovi se vydala kombinovaná síla císařského loďstva a flotily Předků a porazila A'torovo loďstvo v bitvě v Hundingském zálivu. Po slavném vítězství císař převzal moc nad Hammerfellem, byla zde obnovena republika a země bylo připojena jako císařská provincie k říši.[8]

Povstání na Stros M'kai Editovat

Obyvatelé ostrova Stros M'kai však nebyli spokojení s císařskou nadvládou a brzy proti říši povstali. Úspěšné povstání proti císařství vedl muž jménem Cyrus, který rozdrtil císařskou přítomnost na ostrově a zabil zdejšího guvernéra Amiela Richtona. Povstání otevřelo cestu k novému mírovému jednání, císařství museli učinit některé ústupky, avšak podrželo si svou svrchovanost nad Hammerfellem.[9][10]

Válka v Morrowindu Editovat

Podle některých se císař přímému útoku na Morrowind nejdříve vyhýbal, Dunmerové byli považováni za nejodhodlanější a zarputilé nepřátele, císař si byl také dobře vědom síly morrowindského náboženství Tribunálu. Proti invazi do Morrowindu se postavil také císařský mág Arctus Zurin. Císaře však nakonec zlákalo nerostné bohatství Morrowindu, které by mu pomohlo v dalších válkách a tak bylo rozhodnuto.[5]

03.gif

Morrowind ve druhé éře

Po dobytí Hammerfellu se legie shromáždily kolem východní hranice z Morrowindem, ve Skyrimu se zatím připravovala invazní flotila, která měla podpořit pozemní jednotky. Morrowindský rod Indoril a Chrám navrhovali, aby byla válka proti císaři vedena až do konce. Rody Redoran a Dres se postavily na stranu rodu Indoril. Rod Telvanni mlčel v přísné neutralitě a rod Hlaalu navrhoval spolupráci s říší. Došlo k počátečním pohraničním incidentům v Black Marshi, které však zůstaly bez očekávaného výsledku. Bažinatý terén znesnadňoval legiím a flotile postup proti nepříteli. Rody Indroil, Dres, Hlaalu a Telvanni nakonec odmítly obsadit západní hranici a rod Redoran čelil vyhlídce, že bude císařství vzdorovat sám. Dresové totiž navrhli, aby se vojenské jednotky stáhly do vnitrozemí a vedli odtud válku spálené země.[11]

Situace se však radikálně změnila, když morrowindský bůh Vivec oznámil, že osobně vyjednává s císařem o reorganizaci Morrowindu jako císařské provincie. Morrowind měl být připojen k říši s garancí zachování svých práv a tradic, víry a zachováno mělo zůstat též otroctví. Šokovaný Chrám, který neměl o jednání Viveca s císařem ani potuchy, přijal celé oznámení s trapným mlčením. Redoran byl vděčný za to, že nemusí vést válku proti říši sám a Hlaalu vítali dohodu s císařem. Telvanni nakonec rovněž podpořili mírovou smlouvu k říši.[11]

O osobním jednání císaře a Viveca a jeho náplni se bohužel nezachovaly žádné zprávy. Soudí se, že Vivec císaři nabídl jednotku Numidium, která mu měla pomoci porazit Altmery. Vrchní kancléř Velké rady, pocházející z rodu Indoril však odmítl mírovou smlouvu ratifikovat a tak byl zavražděn a nahrazen členem rodu Hlaalu, který smlouvu okamžitě uznal. Rod Hlaalu využil své nové přátelské spolupráce s císařstvím a začal si s rodem Idoril vyřizovat účty. Mnoho členů rodu Indoril raději zvolilo sebevraždu než spolupráci s císařem a tak se rod Hlaalu brzy stal nejmocnějším rodem Morrowindu. Dunmerové nakonec při svých vnitřních sporech prolili více krve, než při válce s císařem. Říše byla relativně snadným připojením Morrowindu příjemně překvapena. Morrowind byl brzy přeměněn ze samostatné země v císařskou provincii.[11] během této války byl k říši pravděpodobně přivtělen také Black Marsh, který se však nikdy nepodařilo úplně dobýt a císař zde svou moc vykonával spíše nominálně.

32.jpg

Socha Tibera Septima v Brumě

Numidium a sjednocení Tamrielu Editovat

Tiber Septim pověřil výzkumem Numidia svého bojového mága Arctuse, který studoval knihy o válce u Rudé hory. Arctus díky získaným znalostem zjistil, k čemu bylo Numidium sestrojeno a jeho případný potenciál. Arctus zjistil, že k napájení Numidia je potřeba Lorchanova srdce. Klíčem k pohánění Numidia se nakonec stala Mantella.[5]

Tiber Septim si uvědomil, že Numidium je artefakt, který mu má dopomoci k jeho světovládě. S pomocí Numidia se císař postavil svému nejobávanějšímu nepříteli - Altmerskému spolku. Dobytí a asimilace Summersetských ostrovů a Valenwoodu, vyvolávalo v obyvatelích těchto provincií hrůzu ještě dlouho po tom. Nicméně Numidium bylo nakonec ztraceno, když se objevila nová hrozba - Underking , který svým úderem roztrhal Numidium na kusy. I tak splnilo Numidium svůj účel a významnou měrou přispělo k sjednocení Tamrielu pod nadvládou Tibera Septima, ten se roku 2E 896 prohlašuje prvním císařem celého Tamrielu a začíná tak nová éra.[5]

Císařem sjednoceného Tamrielu Editovat

Vnitřní obnova Editovat

200.png

Imperial City hlavní město Tiberovy říše

Tiber Septim vládl po sjednocení Tamrielu a vyhlášení třetí éry dalších třicet osm let. Na rozdíl od předchozího období, vyplněného dobyvačnými válkami, to bylo období míru a stability, skutečný zlatý věk. Císař přikládal velkou důležitost obnově provincií, ve kterých během čtyři sta let trvajícího Interregna vládl chaos. Velké prostředky byly vynaloženy na obnovu poničeného Imperial City, rekonstrukci měst a pevností, a obnovu silničního systému.[3] Byla to doba práva, zbožnosti a slávy, kdy zemi vládla spravedlnost, která platila pro všechny bez rozdílu, od nevolníků až po vládce.[12]

Náboženská politika Editovat

Císař Tiber Septim byl zakladatelem císařského kultu, který uctíval všechny bohy božské osmičky. Kult byl znám i svou misijní činností v provinciích. Na počest svého předchůdce Cuhlecaina, založil císař kult císaře Zera. Cuhlecain byl v císařově pojetí hoden uctívání, ačkoliv neovládl celý Cyrodiil, protože ve své moudrosti jmenoval císaře ještě jako Talose svým generálem. Cuhlecain tak položil základ budoucí Tamrielské říše.[3] Císařova náboženská politika, především v Morrowindu byla značně tolerantní, protože císař umožnil i nadále uctívání Tribunálu, ačkoliv ve skutečnosti tento ústupek uskutečnil, aby snadněji získal Morrowind a jeho obyvatele pro svou říši.

Kulturní rozkvět Editovat

315.jpg

Socha Talose ve Whiterunu

Ruku v ruce s ekonomickou a vnitřní obnovou říše, šel i kulturní rozkvět. Tiber Septim sám založil Univezitu hlasu ve skyrimském Markarthu, věnované cestě Hlasu a starobylému umění války. Imperial City, předně pak obnovený císařský dvůr, vítal s otevřenou náručí nordské bardy, především ty, kteří vystudovali bardskou univerzitu v Solitude.[13] Za vlády císaře bylo také vydáno první vydání Kapesního průvodce říší, prvního díla, které popisovalo všechny provincie, jejich kulturu, národy a historii. Císařská kultura vzkvétala a šířila se spolu s právem do všech koutů Tamrielu. To vše bylo cestou kosmopolitní říše k jednotě.

Císař a draci Editovat

Tiber Septim byl Drakorozený, což znamená že byl propojen s dračí krví a jen tak mohl zapálit Dračí ohně s pomocí Amuletu králů a tím udržet brány mezi Tamrielem a Oblivionem uzavřené.[14] Za vlády Tibera Septima prý byli také naposled spatřeni draci. Císař s hrstkou přeživších draků údajně uzavřel dohodu a zavázal se je chránit, pokud mu výměnou za to budou sloužit. V rozporu s tímto císařovým slibem se i nadále na draky pořádaly hony a draci nakonec z Tamrielu zcela vymizeli.[15] Draci se znovu objevili až dlouho po Tiberově smrti, počátkem třetího století Čtvrté éry.

Tiber Septim a Barenziah Editovat

Barenziah byla dcera posledního krále a královny Mournholdu, kteří pravděpodobně padli ve válce o Morrowind. Tiber Septim měl s Barenziah, která byla malou dívkou své vlastní plány a odeslal jí na výchovu do Skyrimu. Mournhold byl zatím spravován vojenskou vládou. Barenziah se měla v budoucnu stát mournholdskou královnou a Mournhold se měl navrátit k civilní vládě, pod dohledem císařství. Princezna zatím rychle vyrůstala a nakonec, nevědě o svém osudu, uprchla od svých skyrimských poručníků. Princeznu naštěstí vystopoval císařův věrný generál Symmachus, který byl Tiberovým přítelem a rádcem. Symmachus přivedl Barenziah zpět k císařovu dvoru. Císař přijal Barenziah s velkou vstřícností a otcovskou láskou a zajistil jí patřičné vzdělání. Tiber Septim trávil s Barenziah mnoho času při procházkách, kdy jí často vyprávěl o vladařském poslání, magii a historii. Krásná a mladá Barenziah si nakonec získala srdce stárnoucího císaře a ten se do ní beznadějně zamiloval.[16]

Císař prý Barenziah tajně navštěvoval po nocích a nosil jí dárky. Vztah císaře s Barenziah však nezůstal utajen a brzy se o něm mluvilo po celém Iperial City. Císařova nevěra se stala trnem v oku jeho manželce a dětem a dokonce i mnoho poddaných tento poměr odsuzovalo. Vztah tamrielského císaře s mournholdskou královnou skončil ve chvíli, kdy Barenziah oznámila císaři, že je těhotná. Tiber Septim nemohl riskovat, že se z jejich vztahu zrodí dítě, které by mohlo ohrozit nárok jeho dědiců. Proto donutil Barenziah, přes námitky lékaře, k potratu. Od té doby byl vztah obou panovníků ryze formální, avšak přátelský a vstřícný.[16]

Smrt Editovat

Nejmocnější tamrielský císař všech dob, Tiber Septim zemřel roku 3E 38 ve věku sto osmi let.[5] Císař prý tak zralého věku dosáhl díky magii, kterou oddaloval stáří, jak se povídalo po celé říši. Nebylo divu, že Tiber Septim neměl ve svém pokročilém věku živého syna a tak po jeho smrti nastoupil na trůn jeho vnuk Pelagius Septim I. Po Tiberově smrti údajně čtrnáct dní pršelo, jakoby samotný Tamriel pro zemřelého panovníka ronil slzy.[12]

Božství Editovat

34.jpg

Vitráž znázorňující boha Talose

Význam Tibera Septima byl nezměrný. Dosáhl sjednocení celého Tamrielu do jedné mohutné říše, čehož nikdo před ním nedosáhl. Panovník se již za svého života těšil nezměrné úctě svých poddaných, nebylo proto divu, že po své smrti byl prohlášen za boha. Jako bůh vešel Tiber Septim ve známost pod svým původním jménem Talos. Tamrielské císařství uznalo Talose za boha a rozšířilo o jeho kult božskou osmičku. Císařský kult měl často tendenci nenápadně vyzdvihovat Talose nad Akatoshe, což popuzovalo především Altmery, kteří Talose nikdy jako boha neuznávali. Naopak ve Skyrimu byl Talosův kult rychle přijat a dodnes se zde těší velké podpoře. Zákaz uctívání Talose přišel až roku 4E 175, kdy obnovený Altmerský spolek vedený Thalmorem, donutil císaře Tita Meda II. podepsat Bělozlatý konkordát. Tímto konkordátem bylo uctívání Talose prohlášeno za herezi a tvrdě stíháno.

Vzhled a osobnost Editovat

Podoba Tibera Septima se dochovala díky několika sochám, rytinám a vitrážím. Císařův vzhled na jmenovaných dílech je téměř dokonale jednotný. Měl krátké (podle rytiny tmavé nebo černé) vlasy a bradku. Byl průměrné postavy. Jeho vzhled ve stáří je popisován takto:

Byl průměrně vysoký, téměř o jeden a půl hlavy nižší než vytáhlý Symmachus, ačkoliv měl dobře stavěnou postavu a pružné pohyby. Měl přitažlivý úsměv, jasné - a pronikavé - oči a vrásčitou tvář lemovanou hustými čistě bílými vlasy. Mohlo mu být cokoliv od čtyřiceti do šedesáti.

—Skutečná Barenziah, Díl Třetí

88.jpg

Mince, pravděpodobně znázorňující císaře Tibera

Osobnost Tibera Septima byla rozporuplná. Podle oficiální propagandy byl Tiber Septim hodnocen jako dobrotivý a milostivý vládce, skvělý stratég a vynikající diplomat s neuvěřitelným charismatem. To byla jen částečná pravda. Tiber Septim byl i značně bezohledný válečník, který se dopustil mnoha krutostí. Ovšem v dané době a v souladu s jeho plány na ovládnutí Tamrielu to ani jinak nešlo. Byl také chladnokrevným diplomatem, který používal své poddané jako figurky na šachovnici. Tak to vyplývá například ze slavné věty generála Symmacha, určené Barenziah. Ten prohlásil, že Barenziah se stane mournholdskou královnou nikoliv právem krve, ale proto, že se to císaři hodí. Vedlo toho byl však také neobyčejně vzdělaný a za jeho vlády došlo k velkému kulturnímu rozmachu.

Acturijská hereze Editovat

Kniha Acturijská hereze líčí Tibera Septima naprosto v jiném světle, než oficiální propaganda říše. Podle této knihy se jmenoval Hjalti a narodil se na ostrově Alcaire v High Rocku. Kniha ho líčí v podstatně negativním světle, jako chladnokrevného a bezohledného panovníka, který neváhal zavraždit ani své věrné, jako například Zurina Arctuse. Údajně zavraždil i svého předchůdce Cuhlecaina a své moci dosáhl díky přízni Underkinga a Ysmira. Vinu za kruté činy prý císař svaloval zásadně na své nepřátele. Je pravděpodobné, že jádro knihy je alespoň z části pravdivé, protože kniha zajímavě vyplňuje mezery, o kterých císařské prameny striktně mlčí.

Hodnocení Editovat

04.gif

Říše Tibera Septima

Státoprávní dílo Tibera Septima bylo až do jeho dob naprosto nevídané a téměř dokonalé. Císař navazoval na tradici Remanské dynastie a Druhé říše, v kombinaci s vlastním přesvědčením, že je vyvolený a proroctvím, podle kterého měl sjednotit Tamriel pod svou nadvládou. Císař byl svými následovníky i společností považován za nejmocnějšího a nejbohatšího panovníka všech dob. Nepřekonatelný vzor slavného panovníka se snažili předčit mnozí jeho následovníci, nikomu se to však již nepodařilo. Tiber Septim dovedl Tamriel k jednotě nejen mečem, ale také kulturním rozmachem, tolerantní náboženskou politikou a schopností kompromisu se svými rivaly. Přesto však ne vždy užíval čestných prostředků. O pevnosti základů státu, který císař založil, svědčí i to, že jeho říše přetrvala v nezměněných hranicích přes čtyři sta let.

Svým nástupcům předal císař mocnou a vnitřně zkonsolidovanou říši, přesto se během historie, a to již brzy po smrti Tibera Septima, ukázalo jak náročné je tak obrovskou říši spravovat. Tamrielská říše byla pojena především silnou osobností svého zakladatele a v době slabého nástupce se téměř rozpadala, před krachem říši vždy zachránil nástup schopnějšího císaře. Tiber Septim založil dynastii Septimů, která vládla Tamrielu až do roku 3E 433. Avšak přímá linie Tiberových příbuzných, vymřela již roku 3E 201.

Předchůdce:
Titul vytvořen
Znak z doby nástupu Tamrielský císař
3E 0 - 3E 38
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Pelagius Septim I.

Reference Editovat

  1. Acturijská hereze zmiňuje, že se císař dožil 108 let. Pokud tedy třetí éra byla vyhlášena roku 2E 896 a Tiber vládl až do roku 3E 38, narodil se pravděpodobně okolo roku 2E 826.
  2. Třetí věk - Zkrácená historie
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 Kapesní průvodce říší, 1. vydání/Cyrodiil
  4. Šílenci z Plání
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 Acturijská hereze
  6. 6,0 6,1 6,2 Bitva o Sancre Tor
  7. Led a Chitin
  8. Kapesní průvodce říší, 1. vydání/Hammerfell
  9. Kapesní průvodce říší, 3. vydání/Hammerfell
  10. The Elder Scrolls Adventures: Redguard
  11. 11,0 11,1 11,2 O Morrowindu
  12. 12,0 12,1 Stručná historie císařství, Díl první
  13. Kapesní průvodce říší, 1. vydání/Skyrim
  14. Kniha o Drakorozených
  15. Zde jsou draci
  16. 16,0 16,1 Skutečná Barenziah, I. až III. díl

Tamrielští císaři

Tiber SeptimPelagius Septim I.Kintyra SeptimUriel Septim I.
Uriel Septim II.Pelagius Septim II.Antiochus SeptimKintyra Septim II.
Uriel Septim III.Ceforus Septim I.Magnus SeptimPelagius Septim III.
Katariah Ra'AthimCassynder SeptimUriel Septim IV.Ceforus Septim II.
Uriel Septim V.Uriel Septim VI.Morihatha SeptimPelagius Septim IV.
Uriel Septim VII.Martin SeptimTitus Mede I.Attrebus Mede
Titus Mede II.

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki